Voda a její planetární oběh
Země je planetou oceánů-pokrývají téměř tři čtvrtiny povrchu planety.kdyby však všechna voda zůstávala poklidně ležet v oceánech, živočichové na souši by zemřeli žízní. Naštěstí je voda na naší planetě v neustálém pohybu – označujeme ho koloběh vody. Vlivem slunečního záření dochází k vypařování, jež umožní výměnu množství vody mezi oceánem a pevninou. Nikdy nekončící cyklus nám poskytuje sladkou vodu, kterou každodenně pijeme.
Začneme u oceánů, kde je soustředěna téměř veškerá voda na Zemi.vlivem slunečního tepla se každoročně vypaří asi čtvrtina veškeré mořské vody, tj. změní skupenství z kapalného na plynné.
Vypařování - K vypařování (evaporaci) dochází účinkem tepla. Teplem (v přírodě nejčastěji slunečním) se molekuly vody stále více rozkmitávají, až na konec překonají vazby, jež je drží pohromadě, a uvolňují se do prostoru jako vodní pára. Čím větší jeteplota, tím více molekul se vypařuje.
Transpirace - Stejně jako řeky a moře i rostliny vypařují vodu.většina jí uniká drobnými póry v povrchu listů. Tento proces se označuje jako transpirace.
Vodní pára rychle stoupá do výšky a unáší ji vítr,často na dlouhé vzdálenosti.ochlazuje se, a když je dostatečně zchlazena, počíná kondenzovat-vznikají drobné kapičky vody ,shlukují se a vytvářejí tak oblaky.
Z mračen se pak voda vrací na zemský povrch jako déšť nebo sníh. Většina srážek dopadá zpět do oceánů. Zbývající část vzdušné vlhkosti se dostává nad pevninu, kde se mísí s vodou vypařenou z řek, jezer, půdy a rostlin.
Déšť - Jak voda v mracích kondenzuje,spojuje se do stále větších a větších kapiček. Po určité době jsou už kapky příliš těžké, takže se ve vzduchu neudržía začnou padat k zemi. Přitom se srážejí a vytvářejí velké kapky-déšť...
Sníh - Když se vodní pára v oblacích dostatečně zchladí, zmrzne do drobounkých krystalků s typickým šestiúhelníkovým tvarem. Jako sněhové vločky se snášejí k zemi.
Duha - Déšť skončil! Jako mávnutím kouzelné hůlky se na obloze objevil oblouk složený z barevných pruhů – červené,oranžové, jasně modré a fialové. I když nám připadá sluneční světlobílé, obsahuje několik barev. Když pak sluneční paprsek protne kapku vody, jeho směr se nepatrně vychýlí.Tím se současně odchýlí i barvy, z nichž je paprsek složen, a jsou vidět jednotlivě. Tak po bouřce nebo nad vodopády v horách miliony vodních kapek rozkládají sluneční světlo.Duhu můžeme spatřit i přes proud vody tryskající směrem ke slunci.
Nakonec se opět dostává jako srážky na zemský povrch. Tam se bud vsakuje do půdy a proniká do podložních hornin, zmrzne ve sněhových čapkách a ledovcích, nebo stéká do povrchových toků, které ji přivádějí do jezer a velkých řek. Nakonec voda doputuje opět do oceánů, kde znovu začíná svůj nekonečný koloběh.