Kyselé deště na Hodonínsku
9. 8. 2007
Mého regionu se kyselý déšť opravdu týká.V minulém století náš kroužek měřil kyselé srážky a dopadlo to takto.Pozorování jsme prováděli 28 dní od 22.10. do 25.11.1992 z toho 13 krát jsem měli možnost měření pH srážek. Ze 13. měření bylo šest za bezvětří a sedm za větru. Za bezvětří se pH pohybovalo 3,5 – 5,5 tedy v mírné kyselosti a dá se říci bez evidentních následků na vegetaci. Za větrného počasí se pH pohybovalo v rozmezí 3,0- 4,0, tedy v silnější kyselosti (aciditě), proto s většími účinky na vegetaci, i když následky nejsou evidentní. Z měření vyplývá, že jsme museli sledovat nejen kyselost atmosférických srážek, ale i počasí, protože je zde vzájemná souvislost (vítr – pH větší, bezvětří – pH menší = zdroj znečištění elektrárna Hodonín).Rozhodoval směr větru od Hodonína: elektrátny Hodonín, která spaluje nekvalitní fosilní paliva (lignit a české uhlí) a nemá zatím žádné zařízení, které by zabraňovalo úniku škodlivin do ovzduší.Zjistili jsme, že déšť byl kyselejší po delším období sucha a klidného počasí. Pravděpodobně se v ovzduší nahromadilo větší množství škodlivin. Zjišťovali jsme kyselost i v zimním období (zejména kdy velmi sněžilo) a zjistili jsme, že voda ze sněhu byla více kyselejší než dešťové vody na podzim. Pravděpodobně plocha sněhovým vloček zachycuje větší množství škodlivin jak dešťová voda – pH = 2,5. Ale je tu jákási souvislost s vegetací. Topení v naší obci lignitem, podle mě, způsobilo, že původní vegetace zcela vymizela. Ale je tady otázka proč? Protože se v obci topilo lignitem, který obsahoval příměsy síry a tím vznikaly kyselé deště, které způsobily okyselení půd a tím i vymizení původní vegetace. Jediný strom, který se dokázal adaptovat na kyselou půdu byl Trnovník akát, ale tento strom není původní. Takže, když jdete dnes lesem tak je takový pustý samý akát téměř žádné bylinné patro.A nyní více informací o jednotlivých znečišťovatelích:Elektrárna Hodonín /EHO/ byla hlavním znečišťovatelem na jihu Moravy, dokazuje to i mapa. Spalovala nekvalitní fosilní paliva (lignit a české uhlí). Lignit byl dovážen z uhelních dolů u Mikulčic a z jiných dolů např. z dolu Dukla u Šardic, který byl hlavním dodavatelem lignitu pro EHO.
V roce 1982 byla největší znečišťovatelem elektrárna Hodonín, na tento i další roky připadala hodnota prašného spadu 450 t/km2/ rok za nebezpečné pro ŽP. Pro srovnání Ostrava měla hodnotu prašného spadu 620 t/km2. Elektrárna Hodonín tuto hodnotu (450t/km2/rok) překročila o 381 t, to znamená, že hodnota prašného spadu elektrárny Hodonín byla 831t/km2/rok.Další podniky, které vypoštěli škodliviny do ovzduší byly:Slezan – Svatobořice-MistřínElektrosvit – Svatobořice-MistřínVetropack Moravian Glass – Kyjov
V 21. století tedy v roce 2002 opět náš kroužek po deseti letech měřil kyselé srážky v naší obci. pH se oproti minulým letům výrazně zlepšila.
Každým rokem se emise oxidu siřičitého zmenšují. Velký zvrat nastal po ukončení těžby lignitu a plynofikace. Emise oxidu dusíku se však nezměnily. Podniky a továrny sice vypouštění těchto oxidů omezily, ale za jejím zvyšováním stojí doprava. Dřívější hlavní znečišťovatel EHO nyní vlastí certifikát 12014000. Dříve však překračovala o 150 t/km2/rok. Kdyby se EHO v roce 1982 rozdělila na dvě, okolí obou z nich by se pokládalo za nevhodné až nebezpečné. I to je důkazem stálého zlepšování emisí z továren v okresu Hodonín. Kyjovský podnik sklárny Vetropack Moravia Glass své emise zmenšují každým rokem výrazně. Největším znečišťovatelem v okresu Hodonín je tedy doprava.