Obnovitelné zdroje energie
8. 8. 2007
Česko v rozvoji obnovitelných zdrojů zatím pokulhává na posledních místech evropského trhu - odborníci například spočítali, že bychom mohli vyrábět 1,3-1,6 millionů MWh větrné elektřiny. Dosud ale česká produkce činí pouz
e 5 000 MWh, tedy přinejmenším 240krát méně.Dle Atlasu zařízení využívající obnovitelné zdrojeenergie (http://calla.ecn.cz/atlas/) jsou nejrozšířenějšími zařízeními v Česku malé vodní elektrárny (tj. do 10 MW instalovaného výkonu), kterých je minimálně 438, dále to jsou zařízení pro vytápění biomasou (148), solární termické systémy (141), tepelná čerpadla 
(42), větrné elektrárny (38), a bioplynové zdroje (31) - tyto údaje je však nutné vzhledem k obtížnosti zjišťování těchto zařízení brát pouze orientačně.Na našem území jsou poměrně dobré podmínky pro využití solární energie - celková doba slunečního svitu (bez oblačnosti) se v našich podmínkách pohybuje v rozmezí 1 400-1 700h/rok. V některých oblastech, jako například v nížinách na jižní Moravě, je udávaná doba dokonce až 2 000 h/rok. Na plochu jednoho čtverečního metru přitom dopadá ročně cca do 1 100 kWh solární energie - na základě těchto čísel je možné konstatovat, že při dobré účinnosti solárního sys
tému lze z poměrně malé plochy (podstatně menší než je střecha rodinného domku) získat poměrně velký výkon.Největší sluneční elektrárnu v Česku má na své střeše Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně.Největší větrné elektrárny v zemi jsou v Nové Vsi v Horách na Mostecku (výkon 1,5 MW, průměr lopatek je 70 metrů), v Jindřichovicích pod Smrkem (2 x 600 kW) a větrná elektrárna Mravenečník u přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně v Jeseníkách, která se skládá ze tří elektrárnách (o výkonech 220 kW, 315 kW a 630 kW).
e 5 000 MWh, tedy přinejmenším 240krát méně.Dle Atlasu zařízení využívající obnovitelné zdrojeenergie (http://calla.ecn.cz/atlas/) jsou nejrozšířenějšími zařízeními v Česku malé vodní elektrárny (tj. do 10 MW instalovaného výkonu), kterých je minimálně 438, dále to jsou zařízení pro vytápění biomasou (148), solární termické systémy (141), tepelná čerpadla (42), větrné elektrárny (38), a bioplynové zdroje (31) - tyto údaje je však nutné vzhledem k obtížnosti zjišťování těchto zařízení brát pouze orientačně.Na našem území jsou poměrně dobré podmínky pro využití solární energie - celková doba slunečního svitu (bez oblačnosti) se v našich podmínkách pohybuje v rozmezí 1 400-1 700h/rok. V některých oblastech, jako například v nížinách na jižní Moravě, je udávaná doba dokonce až 2 000 h/rok. Na plochu jednoho čtverečního metru přitom dopadá ročně cca do 1 100 kWh solární energie - na základě těchto čísel je možné konstatovat, že při dobré účinnosti solárního systému lze z poměrně malé plochy (podstatně menší než je střecha rodinného domku) získat poměrně velký výkon.Největší sluneční elektrárnu v Česku má na své střeše Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně.Největší větrné elektrárny v zemi jsou v Nové Vsi v Horách na Mostecku (výkon 1,5 MW, průměr lopatek je 70 metrů), v Jindřichovicích pod Smrkem (2 x 600 kW) a větrná elektrárna Mravenečník u přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně v Jeseníkách, která se skládá ze tří elektrárnách (o výkonech 220 kW, 315 kW a 630 kW).
